Turistické informace o Slovensku.
Tipy na dovolenou.
Slovensko
Slovensko je vnitrozemská země nacházející se ve střední Evropě, která získala svou nezávislost rozdělením Česko-Slovenska k 1. lednu 1993. Sousedí s Českou republikou, Rakouskem, Polskem, Ukrajinou a Maďarskem. Hlavním městem je Bratislava. Od roku 2004 je Slovensko členem Evropské unie, od roku 2007 členem Schengenského prostoru a od ledna 2009 vstoupilo do Eurozóny tím, že přijalo společnou evropskou měnu – euro. To jsou informace, které snad není potřeba ani příliš připomínat, protože je nejspíše každý zná. Ačkoli je Slovenskou naším sousedem a po dlouhou dobu bylo součástí českých zemí, je mnoho věcí, které o něm nevíme. Dějiny máme sice společné, ale se současností už je to trochu jinak. Takže ruku na srdce, kolik toho vlastně víte o Slovensku?
Před několika lety byste na Slovensko asi nejeli, ale situace je dnes diametrálně odlišná. Slovenskou má turistům co nabídnout, ať už to jsou přírodní krásy v podobě hor a lesů nebo kulturně-historické památky, jako je třeba Spišský hrad, Bojnický zámek, Oravský hrad a mnohé další. Můžeme zde také nalézt lázně, termální prameny a koupaliště, které ročně pojmou neskutečné množství návštěvníků.
Na slovenské území se dostanete autem, autobusem, vlakem nebo letadlem. Mezi Českou republikou a Slovenskem létá denně několik pravidelných linek, nejčastěji z Prahy do Bratislavy nebo do Košic. Denně jezdí i vlaky. Železniční hraniční přechody mezi Českou republikou a Slovenskem jsou Mosty u Jablunkova-Čadca, Lanžhot-Kúty, Horní Lideč-Lúky, Vlárský průsmyk-Nemšová a Skalica. V zemi platí stejná silniční pravidla jako u nás jen s tím rozdílem, že v obci je povolená rychlost 60 kilometrů za hodinu. Na dálnicích platí dálniční známky, které můžete koupit na hraničních přechodech nebo u čerpacích stanic a na větších poštách.
Především díky narovnání jednotné daně z přidané hodnoty na 19% a přijetím eura došlo k podstatnému zvýšení cen mnohých výrobků, a tak již není Slovensko pro české turisty finančně natolik atraktivní. Ceny potravin jsou zde přibližně o 20% procent vyšší než v Česku, podobně je tomu tak i u cen pohonných hmot.
Velmi pestrá je paleta ubytování na Slovensku, v nabídce je až 60 tisíc lůžek. Můžete si vybrat mezi hotely, hostely, penziony, kempy, velmi oblíbené je i ubytování v soukromí, které se nabízí především v turisticky žádaných lokalitách. Takové ubytování je levné a příjemné. U hotelů platí klasická klasifikace od jedné do pěti hvězdiček. Kempy se nacházejí ve velkých městech a v turisticky vyhledávaných regionech v horách a kolem přehrad a jezer. Kempy jsou většinou dobře vybavené. Volné kempování je velmi omezené a zakládání ohnišť mimo vyznačená místa je přísně zakázáno.
Mezi Slovenskem a Českou republikou není vízová povinnost. Občané naší země mohou překročit státní hranice s platným cestovním pasem ČR nebo jen s občanským průkazem ČR. Doporučuje se, aby se jednalo o občanské průkazy se strojově čitelnou zónou tak, jak je vyžadováno při vstupu na území ostatních států EU. Nezletilí musí mít vlastní cestovní doklad nebo musí být zapsáni do cestovního dokladu svých rodičů. Při cestě autem je nutný platný řidičský průkaz, osvědčení o evidenci vozidla, potvrzení o zaplacení povinného ručení (tzv. zelená karta). Při převozu domácích zvířat je potřebný platný mezinárodní očkovací průkaz (od října 2004 má mít zvíře i cestovní pas).
Obecně lze říci, že národnostní menšiny jsou na Slovensku daleko početnější, než je tomu u nás. Zejména se jedná o romskou populaci, neméně početná je i maďarská populace, která se vyskytuje zejména na jižním Slovensku. Nezanedbatelná je i menšina rusínská a ukrajinská především obývající východ Slovenska. Je tedy zcela běžné, že zatímco na jihu země jsou názvy obcí na dopravních značkách psány slovensky, ale i maďarsky, východní části země v okolí Svidníka jsou názvy obcí psány slovensky a ruskou azbukou.
Slovenská kuchyně je velmi dobrá a kromě českých vlivů na ní poznáte, že Slovensko leží kousek od Maďarska. Asi nejznámějším slovenským jídlem jsou brynzové halušky. Můžete si zde i pochutnat na mnoha krajových zvláštnostech, například na skopovém masu. K pití se zde stejně jako u nás podává pivo, neodmyslitelně ke Slovákům patří i borovička a slivovice.